Polsko (Polska) se dělí na 16 vojvodství a 373 okresů. Historicky lze rozlišit několik oblastí: Mazowše (široké okolí Varšavy), Pomořansko, Velkopolsko (Poznaň a široké okolí), Slezsko (Horní a Dolní), Malopolsko (jižní část Polska, od Krakova až k Ukrajině), Mazursko (bávalé Východní Prusko) a Polesí. Vojvodské členění částečně tyto historické oblasti respektuje. Sezman vojvodství (dle abecedy): Dolnoslezské, Kujavsko-Pomořanské, Lubelské, Lubuské, Lodžské, Malopolské, Mazověcké, Opolské, Podkarpatské, Podleské, Pomořanské, Slezské, Svatokřížské, Varmsko-mazurské, Velkopolské, Zapadopomořanské.  Vojvodství se dělí na okresy. Okresy se dále dělí na obce.

Do dnešního dne má velký význam dělení Polska známé z 18/19 století jako tzv. Trojí dělení Polska. Stát si rozdělily tři sousední mocnosti: Rusko, Prusko a Rakousko. Polský stát zanikl a stopy po záborech jsou neustále viditelné. Polsko je šestým největším státem Evropy. Má přístup k moři, na jihu jsou Vysoké Tatry.

Hlavní město - Varšava (Warszawa, 1 640 000 obyv.)

Největší města - Lodž (828 000), Krakov (746 000, starobylé královské město), Vratislav (Wroclaw), Poznaň (Poznań, místo konání nějvětších veletrhů), Gdaňsk (rodiště Solidarity), Katovice, Štětín, Toruň.

Národní bravy - Dva pruhy, červený a bílý.

Hymna - Mazurek Dąbrowskiego, polská patriotická píseň, která je hymnou od roku 1927. Původně to byla píseň polských legionářů v Itálii, vznikla v roce 1797, slova napsal Józef Wybicki, autor melodie není známý. Již v roce 1798 se zpívala v Polsku (rozděleném mocnostmi). Píseň se dočkala mnoha překladů a v revolučním roce 1848 byla zpívána na ulicích Vídně, Prahy i Berlína.

Národní svátek -11. listopad, den vyhlášení polského státu v roce 1918. Význačným svátkem je rovněž 3. květen - den schválení tzv. Májové ústavy z 1795 roku (první evropské ústavy).

ROZLOHA- 312 683 km².

Počet obyvatel- 38 666 000, Poláci 97,6%, Němci 1,3%, Ukrajinci 0,6%, Bělorusové 0,5%. V Polsku žije hrstka potomků Českých bratří v obci Zelov a okolí. Kolem 10 milionů Poláků žije v zahraničí. Nejvíce v USA, ale dosti početné skupiny také v jiných státech v Evropě, Austrálii i Jižní Americe. Polská emigrace aktivně spolupracuje s vlastí. Dějiny emigrace jsou bouřlivé a lze ji datovat od 18. století až do současnosti.

NÁBOŽENSTVÍ - naprostá většina Poláků se hlásí k římskokatolické církvi, dlužno dodat, že nynějším papežem je Polák, Karol Wojtyla; za zmínku však stojí fakt, že v Polsku existují oblasti, kde tradičně mají převahu jiná náboženství. Tak kupříkladu Těšínské Slezsko je od dob reformace tradičně luteránské a oblast Polesí (okolí Bialego Stoku) je řecko-katolické a částečně pravoslavné. To však nemění nic na pravdivosti úsloví "Polák - katolík", což je pojímáno jako cosi automatického a samozřejmého. Nelze ovšem tvrdit, že by tato okolnost měla být vnímána negativně. Naopak. V Polsku našli útočiště jiné náboženské skupiny vystavené v Evropě pronásledování. To se týká Židů, ale i českých bratří. Lze říci, že Poláci, jakkoliv tradičně katoličtí, jsou nábožensky tolerantní, mnohdy až benevolentní. Mezi pověry či účelové lži je nutné zařadit v Evropě a v USA často se vyskytující názor, že Poláci jsou antisemty. Takové tvrzení nelze empiricky dokázat.